Rubrika 7 otázok pre člena predstavuje členov Klubu tibetských plemien verejnosti – ich vlastnými slovami.
Jsem celoživotní chovatel, chovatelskou stanici “Ze Stodůlek” mám od roku 1976. Co se týče psů, byla jsem vždy trochu snob a měla v dané době velmi málopočetná plemena. Bohužel všechna následně přišla do módy se všemi negativy, která módnost plemen přináší. Začínala jsem s malými černými knírači, pak jsem přešla k dobrmanům. S přibývajícími dětmi jsme na mazlení přidali papillony a po koupi domku jsem si konečně pořídila vysněného pastevce – tibetskou dogu. Tibetské teriéry mám zatím 11 let. Tři fenky a jednoho importovaného anglického psa. Bohužel všechny moje holky jsou koupené, nemám nikoho z vlastního chovu. Uvidíme dál. Všichni jsou velmi úspěšní výstavně. Dvě starší fenky odchovaly šest vrhů, s nejmladší se pokusíme o první štěňátka příští rok. Pár našich odchovanců je již šampiony, pes má potomky v několika zemích, nedávno se stal počtvrté dědečkem. Všichni jsou multišampioni, mým největším výstavním úspěchem je letošní titul “Evropský vítěz” mé nejmladší fenky.
Vždy jsem chtěla pastevecké plemeno. Kvůli povaze a vysoké inteligenci. Pro mě je top pes tibetská doga. Ale vzhledem k přibývajícím letům jsem na stará kolena chtěla něco menšího, přitom pasteveckého, tak jsem se dostala ke krásným tibetským teriérům. A u těch už zůstanu.
Tibetský teriér je pro mě ideální pes. Ideální výška a váha – všude se vejde, přitom ho nezašlápne jezevčík, má vysokou odolnost vůči nejrůznějším podmínkám, počasí apod. Čtvercový formát s výborným úhlením – pes je velmi sportovně použitelný, vytrvalý při túrách, velmi obratný, bez ortopedických problémů.
Ideální tibetský teriér je pro mě čtvercový pes ve STANDARDNÍ výšce, s krásnou srstí, vyrovnaný, sebevědomý
K popisu plemene bych kromě výše uvedeného přidala upozornění na špatné pojmenování a zařazení plemene, aby lidé neměli mylné představy. Není to ani typický společenský pes a už vůbec ne teriér. Je to pastevec se vším všudy. Samostatný v myšlení, s vynikající pamětí, což vždy soužití se psem neusnadňuje. Není to “pán a pes”, je to “já pán, ty pán”.
Největší výzvou pro mě je nezbláznit se z jejich chytrosti a samostatnosti, i když právě proto pastevce mám. Nějak jsou vždy o krok přede mnou.
Co zdůrazňuji zájemcům o svá štěňata: ať si dobře rozmyslí, zda zvládnou pastevce. Podle mě to není pes pro začátečníka. Mám mnoho známých, kteří si pořídili tibeťáka po služebních nebo ovčáckých plemenech. Mají mnoho zkušeností a stejně jsou často zaskočeni jinakostí “fungování” pasteveckého psa. Lidé se nejvíce ptají na srst, ale o tom není život s tibeťákem. Pokud srst nezvládnete, můžete psa stříhat. Ale s jeho povahou žijete celý psí život.
Psi mi dávají spoustu lásky v každodenním bytí, radosti v chovu i výstavním životě, stejně praštěné kamarády a milion problémů s mou nekynologickou rodinou.
Rubrika 7 otázok pre člena predstavuje členov Klubu tibetských plemien verejnosti – ich vlastnými slovami.